„Mám šestileté dítě a už dlouho ho zajímá vesmír, tak mu chci k Vánocům koupit dalekohled. Na internetu jsou hromady teleskopů, ale vůbec se v tom nevyznám. Nechci se napálit a koupit nějaký levný šmejd. Ale zase do toho nechci zatím nasypat zbytečně moc peněz, kdyby ho to třeba po pár měsících přestalo bavit. Poradíš mi, jaký dalekohled takhle pro začátek vybrat?“
Protože se tenhle dotaz opakuje opravdu často, zkusím to sem všechno sepsat na jedno místo. Text je psaný pro rodiče, kteří sami nejsou astronomové. Cílem je dát vám návod, co od prvního dalekohledu čekat a co ne, čemu se při nákupu vyhnout, jaké typy dalekohledů dávají pro děti smysl, jaký rozpočet dává realisticky smysl. A na závěr i několik konkrétních doporučení.
1. Než něco koupíte, zajděte na hvězdárnu
Abychom předešli zklamání, musíme začít nastavením reálných očekávání. Tohle vám totiž předem málokdo řekne. Internet je plný nádherných barevných fotek mlhovin a galaxií. Tak to ale v okuláru nikdy neuvidíte. S čím tedy u začátečnického dalekohledu počítat?
- Měsíc a otevřené hvězdokupy budou pěkné. Obojí je jasné a kontrastní a i v relativně malém dalekohledu je „wow efekt“ zaručen.
- Hvězdy budou pořád tečky, občas navíc možná trochu zdeformované. Vysoké přiblížení je nezvětší, jenom zlepší jejich jas a rozlišení.
- Planety a planetární mlhoviny budou mrňavé, zpravidla i rozmazané. Rozhodně to nebudou obří koule, všechno bude ještě menší, než byste i po přečtení tohoto odstavce čekali.
- Pravděpodobně uvidíte i měsíce a pásy u Jupitera, prstenec u Saturnu nebo fáze u Venuše. Spíš ale neuvidíte velkou skvrnu Jupitera, polární čepičky Marsu a další podobné taháky.
- Kulové hvězdokupy a komety budou jen nejasné šedé rozmazané flíčky, a to jen ty jasnější.
- Galaxie a mlhoviny neuvidíte vůbec nebo jen v náznaku a velké tmě. A pokud, tak budou mlhavé. A rozhodně nebudou barevné, ale šedé.
- Pozorování Slunce tady vůbec neřeším. Tohle chce speciální výbavu a filtry a pokud přesně nevíte, co děláte, tak je to fakt o hubu. Totiž o oči. Takže tuhle ambici odložte na jindy. A rozhodně to vůbec ani trochu nepatří k dalekohledu pro děti. Naopak dětem důrazně vysvětlete, že do Slunce nesmí vaším domácím dalekohledem nikdy nikdy nikdy koukat.
Než něco koupíte domů, nechte dítě párkrát podívat se do nějakého cizího dalekohledu. Ať vidí, jak to všechno skutečně vypadá. Vyrazte za dobrého počasí na některou hvězdárnu, stavte se na mém veřejném pozorování, vypůjčte si dalekohled na víkend. Když potomka neuchvátí ani obraz z Königa, tak váš začátečnický dalekohled lepší nebude. A naopak, když ho to nadchne, bude mít později daleko větší radost i ze svého nového dárku.
2. Pár věcí si ujasněte hned na začátku
Ještě než se začtete dál, odpovězte si (zatím takhle intuitivně a bez znalosti dalších věcí) na několik základních otázek:
- Jak vážně to myslíte? Chcete to jen zkusit, nebo máte rovnou větší ambice? Má to být jen hezký dárek, který bude stát za oknem nebo na balkóně a občas do něj někdo koukne? Nebo zamýšlíte s dítětem chodit ven a něco vážně pozorovat? To vyžaduje čas, energii a alespoň základní přípravu. Plánujete sestavu do budoucna průběžně vylepšovat a obměňovat?
- Co je váš hlavní cíl? Chcete hlavně vizuální pozorování, tedy dívat se očima do okuláru? Nebo vás láká i fotografování? Tohle ale rovnou odpovím za vás. Astrofotografie je úplně samostatná disciplína s úplně jiným vybavením a řádově vyšším rozpočtem. Takže se tu bavíme o vizuálu. Samozřejmě mobil můžete na okulár připlácnout vždycky, jenom neočekávejte fotky, kterými byste se chtěli chlubit kamarádům na Facebooku.
- Co chcete pozorovat? Měsíc, otevřené hvězdokupy nebo mrňavé planety zvládne prakticky každý dalekohled. Naproti tomu naprostou většinu galaxií, mlhovin, planetárek nebo detaily planet si už se startovním teleskopem moc neužijete. Jste s tím ok, nebo se rovnou budete koukat po něčem dražším?
- Kde budete pozorovat? Máte tmavou oblohu na chalupě či na vesnici, nebo jen přesvětlené městské nebe? Bude stát dalekohled hlavně doma na balkóně, nebo s ním budete často jezdit autem? Větší dalekohled udělá vždy víc muziky, ale zase je těžký na stěhování.
- Kolik chcete investovat? Určete si jak ideál, tak i strop, kam až byste byli ochotní zajít, kdyby to stálo za to. Ale ať máte hned představu o řádech: pod cca 6.000 Kč neseženete ani smysluplný teleskop pro děti, kolem 10.000 Kč už pořídíte použitelný základní přístroj pro děti i dospělé, 15.000 Kč je zlatá střední cesta pro začínající dospělé, za 20.000 Kč už to bude luxusní top začátečnická výbava. A vždy platí, že čím více peněz, tím pak bude vždy nějaký zásadní parametr lepší. A taky to teda nemá žádný horní strop (true story!).
3. Co všechno při výběru dalekohledu řešit?
Pokud nechcete téma dalekohledů vůbec studovat a potřebujete jen slepé doporučení na konkrétní model, rovnou přeskočte až na konec článku.
Dříve či později ale bude dobré se v tom trochu zorientovat. Jinak nebudete chápat, jak vlastně ten váš dalekohled funguje. Takže je lepší se do toho vrhnout už teď před koupí.
Zkusím vše vysvětlit polopaticky. Dám vám tu jen naprosto základní přehled, abyste věděli nejen to, jaký dalekohled chcete, ale i proč.
3.1 Typ dalekohledu
Teleskopů existuje celá řada. V amatérské astronomii se ale potkáte hlavně s těmito třemi, které snadno rozeznáte podle jejich velikosti a podoby.

Čočkový (refraktor) – Dlouhý úzký dalekohled, do kterého se dívá zezadu. Nejvíc odpovídá laické představě o tom, jak má dalekohled vypadat. Malý a lehký, odolný a bez nutnosti seřizování. Drahé modely mají skvělé optické vlastnosti, vysoký kontrast a ostrost. V nižší cenové hladině ale budou mít příliš malý průměr a zejména trpět celou řadou optických vad. Velmi špatný poměr cena/výkon. Jako začátečnický dalekohled se tedy moc nehodí.

Zrcadlový (reflektor), konkrétně podtyp Newton – Dlouhý tlustý dalekohled, do kterého se dívá z boku u jeho horního konce. Velký a těžký, ale konstrukčně jednoduchý. Za nízkou cenu nabízí velký průměr, což je rozhodující faktor. Univerzální přístroj pro Měsíc, planety (sic mrňavé), hvězdokupy, při větších průměrech i mlhoviny a galaxie. Nejlepší poměr cena/výkon. Pro náš účel ideální dalekohled.
✅ Pokud nemáte žádný zvláštní důvod pro jinou variantu, kupte dítěti Newtona.

Katadioptrický dalekohled, konkrétně podtyp Schmidt-Cassegrain – Krátký tlustý dalekohled, do kterého se dívá zezadu. Kombinuje v sobě čočky i zrcadla. Dá se s ním sledovat všechno, díky velkému přiblížení je ideální pro pozorování malých objektů, jako planety nebo planetární mlhoviny. V porovnání s Newtonem dražší a zejména kvůli svému dlouhému ohnisku výrazně komplikovanější pro používání. Pro začátečníky tedy převážně nevhodný.
3.2 Důležité parametry dalekohledu
Konkrétní hodnoty a doporučení tu dále budu uvádět už jen právě pro výše zvolený Newton.
- Průměr objektivu (apertura) – Zjednodušeně tloušťka tubusu. Pro nás klíčový parametr. Čím větší průměr, tím více světla dalekohled posbírá, tím lépe uvidíte slabé objekty a tím více detailů na objektech rozlišíte. U začátečnických Newtonů je 130 mm fakt absolutní minimum, dalekohled pro malé děti, 150 mm spodní začátečnický kompromis, 200 mm rozumná zlatá střední cesta, co vám vydrží na dlouho, 250 mm už má i leckterý pokročilejší pozorovatel.
- Ohnisková vzdálenost (ohnisko, délka) – U Newtonů je to zjednodušeně délka tubusu. Čím delší ohnisko, tím více bude dalekohled zvětšovat/přibližovat. Což ale nemusí být vždy chtěné, viz dále. Navíc s hodně dlouhými ohnisky se začátečníkům blbě pracuje. Delší dalekohled je také větší, těžší, méně skladný, špatně přenositelný. U začátečnických Newtonů se koukáme nejčastěji po ohniskách v rozmezí mezi krátkým 650 mm až dlouhým 1200 mm.
- Zvětšení (přiblížení) – Okamžitě zapomeňte na to, že čím větší zvětšení, tím lepší. Ignorujte marketingové nesmysly typu „zvětšení až 600ד. Příliš velké zvětšení jen rozplizne nekontrastní tmavý rozmazaný objekt. Navíc ořízne skutečné zorné pole, takže se toho do okuláru vejde „méně“. Zvětšení potřebujete tak akorát. U menších začátečnických Newtonů dává smysl zvětšení 25–60× pro celý Měsíc, otevřené hvězdokupy, velké mlhoviny, galaxie a vůbec brouzdání po obloze; 80–150× pro planety, planetární mlhoviny nebo detaily na Měsíci. Nejčastěji budete pozorovat se zvětšením někde mezi 50–100×. Zvětšení se mění použitým okulárem.
- Typ tubusu (plnotubusový vs. příhradový) – Plnotubus je souvislá uzavřená roura, příhradový je otevřený a část tubusu má nahrazenou jen nosnými tyčemi. Příhradové (například Sky-Watcher FlexTube) vypadají víc cool, jsou lehčí, snadněji se převážejí, lépe vyrovnávají teploty. Ale boční parazitní světlo u nich zhoršuje kvalitu obrazu, jsou citlivější na seřízení a obecně náchylnější na nešetrné zacházení. Pro děti proto chcete rozhodně plnotubus.
3.3 Okuláry
Okulár je „kukátko“, do kterého se díváte. Při výběru dalekohledu nemusíte pro začátek okuláry příliš řešit, obvykle bývají v krabici rovnou dva tři přibalené (takzvané setové okuláry). Každopádně i tak je dobré o okulárech pár věcí vědět.
- Okulár určuje výsledné zvětšení obrazu – Zvětšení je ve skutečnosti dáno nejen ohniskovou vzdáleností dalekohledu (viz výše, čím delší ohnisko, tím vyšší zvětšení), ale i ohniskovou vzdáleností okuláru (čím delší ohnisko, tím nižší zvětšení). Přičemž stačí tato dvě čísla vydělit mezi sebou. Takže když na dalekohled s ohniskem 1200 mm nasadíte okulár s ohniskem 24 mm, dostanete zvětšení 1200 / 24 = 50×.
- Jak se mění zvětšení obrazu? – Ohnisko konkrétního dalekohledu je pořád stejné, takže je prostě potřeba mít ve výbavě několik různých okulárů, které během pozorování prohazujete. Společně s dalekohledem obvykle najdete v balení dva tři setové okuláry, které budou pokrývat alespoň základní smysluplná zvětšení (třeba něco jako 30× a 70×).
- Setové okuláry nebývají nic moc – Pro začátek určitě stačí. Každopádně počítejte spíš s tím, že jedním z prvních upgradů po pořízení dalekohledu bude právě postupný nákup dalších okulárů. Jednak kvůli lepší optice, protože kvalitní okulár dokáže opravdu citelně zlepšit obraz. A jednak kvůli širší paletě ohniskových vzdáleností, a tedy i možných zvětšení.
- Vyhněte se zoomovacím okulárům – U těch se dá zvětšení měnit jenom otáčením kolečka. Většinou stojí za pendrek a je lepší místo toho mít více pevných okulárů a prohazovat si je.
- Barlow je zlo – Jedná se o přídavnou čočku, která vám třeba ještě 2× zvýší zvětšení. Jednak už víte, že vyšší zvětšení nechcete. Ale zejména kvalitní Barlow stojí sám o sobě třeba desítku. Pokud je nějaký Barlow inzerovaný jako součást dalekohledu za šestku, tak je jistota, že to je šmejd, který jen obraz zničí a zlikviduje. Prostě jakmile u začátečnického dalekohledu vidíte napsané slovo „Barlow“, utíkejte pryč.
3.4 Montáž
Montáž je souhrnný název pro stativ a hlavu, na kterých dalekohled stojí. Ač to tak nevypadá, montáž je kriticky důležitá součást celé výbavy, protože často rozhoduje o tom, zda bude pozorování příjemné, nebo frustrující. Montáží je řada typů, ty relevantní pro nás:

Paralaktická (ekvatoriální) – Obvykle na klasické trojnožce, hlava je ale nakloněná, takže umožňuje snadno sledovat pohyb hvězd po nebi a nestáčí přitom obrazové pole. Naprostá nutnost pro pokročilé astronomy a zejména astrofotofgrafy, ale příliš složitá na sestavení i ustavení a neintuitivní při používání. Takže pro děti a začátečníky tudy cesta rozhodně nevede.

Azimutální (Alt-Az) na trojnožce – Azimutální montáž je naopak velice přímočará a intuitivní, snadno se sestaví a ustaví, hýbe se s ní pak prostě „nahoru a dolů, doprava a doleva“. Potud pro náš účel naprosto vhodná. Trojnožky ovšem v naší cenové kategorii bývají vachrlaté a nestabilní, takže se na nich dalekohled neustále klepe. A roztřesený obraz v okuláru brzy otráví každého.

Dobsonova montáž – Jedná se také o azimutální montáž, takže všechny výše zmíněné výhody platí i zde. Ovšem místo rozklepané trojnožky je tu Newtonův dalekohled uchycený ve stabilní otočné „krabici“. Je velice levná. Jako celek stojí obvykle přímo na zemi nebo nízkém podstavci, takže i děti snadno dosáhnou k okuláru bez nutnosti nějaké židle nebo štaflí. Prostě pro naši potřebu ideál.
✅ Pro náš začátečnický Newton je tedy Dobsonova montáž jasnou volbou.
💡 Hned tu jen ujasním terminologii, abyste nebyli na e-shopech nebo v diskuzích zmatení. Celé kombinaci „Newtonův dalekohled uchycený v Dobsonově montáži“ se často říká prostě „Dobson“. Takže tohle slovo může podle kontextu někdy znamenat jen tu krabici, ale jindy celou sestavu včetně dalekohledu.
3.5 Další příslušenství a vybavení
Tohle byly ty důležité věci, které byste měli řešit. Při procházení obchodů budete ale narážet na řadu dalších pojmů a parametrů, tak jenom stručně, ať aspoň tušíte, o čem je řeč:
- Okulárový výtah – Díra v dalekohledu, do které se upínají okuláry. Po straně má kolečka, jejichž točením vyjíždí okulár výš nebo níže – a tím se ostří obraz. Okulárový výtah je vždy standardní součástí dalekohledu, takže ho nemusíte nijak řešit.
- Hledáček – Malinký druhý dalekohled, který přiděláte zboku na velký tubus. Má typicky hodně malé zvětšení a široké zorné pole a slouží k rychlému nalezení a zaměření cílového objektu. Nějaký hledáček je vždy standardní součástí dalekohledu, takže ho nemusíte nijak řešit.
- Filtry – Podle jejich typu nějak mění obraz. Šroubují se nejčastěji zespoda na okulár. Nepropadněte dojmu, že musíte nakoupit hromady filtrů. Minimálně na začátku nebudete potřebovat žádný, s velkým průměrem dalekohledu možná později nějaký měsíční a mlhovinový. A to je tak všechno.
- Sluneční filtry – Jak už jsem zmiňoval na začátku článku, tohle na dětský dalekohled vůbec nepatří. Děti by vůbec neměly mít přístup k dalekohledu, který je byť i jen teoreticky možné otočit na Slunce.
- GoTo navádění – Elektronické ovládání montáže, která pak sama zabudovanými motorky najíždí na vybrané objekty. Naprosto parádní záležitost a pro pokročilé astronomy už dneska nutnost. Ale cenově úplně mimo naši začátečnickou sestavu pro děti. To ale není vůbec na škodu! Ruční ovládání bez elektroniky vás donutí naučit se orientovat na obloze, což je k nezaplacení.
4. Na co si dát pozor?
Než si řekneme finální verdikt, shrňme si ještě předtím varovné signály, které by vám měly v hlavě hned rozsvítit červenou kontrolku. Protože tohle dokáže tenhle koníček zabít hned na začátku:
❌ Nízká cena pod 6.000 Kč, zejména různé levné lidloskopy a jiné sady z hobbymarketů.
❌ Levný čočkový dalekohled (refraktor) bude mít nedostatečný průměr a barevné vady.
❌ Příliš malý průměr objektivu pod 130 až 150 mm.
❌ Na obalu důraz na velké zvětšení místo průměru, ohniska, světelnosti.
❌ Žádné technické specifikace, ale hromada doplňků za málo peněz.
❌ Chatrná trojnožka, lehká plastová nebo hliníková nestabilní montáž.
❌ Paralaktická (ekvatoriální) montáž pro začátečníka.
❌ Plastový tubus, plastový okulárový výtah, plastové čočky.
❌ Jeden zoomovací okulár je téměř vždy horší než několik pevných okulárů.
❌ Barlow člen, zejména pokud je pevně zabudovaný v dalekohledu.
5. Po jakém dalekohledu se tedy dívat?
Pojďme si tedy konečně shrnout ideální startovací dalekohled pro děti a začátečníky:
✅ Zrcadlový dalekohled Newton – Konstrukčně jednoduchý, za nízkou cenu nabízí velký průměr. Univerzální teleskop pro Měsíc, planety, hvězdokupy, při větších průměrech i mlhoviny a galaxie. Nejlepší poměr cena/výkon.
✅ Azimutální montáž Dobson – Stabilní otočná „krabice“ ležící na zemi nebo podstavci, děti snadno dosáhnou k okuláru. Přímočará a intuitivní, snadno se sestaví a ustaví, hýbe se s ní „nahoru a dolů, doprava a doleva“.
✅ Průměr je klíčový – Čím širší tubus, tím více světla nasbíráte a tím slabší objekty uvidíte. Ale také tím mohutnější a těžší celý dalekohled bude. Vybíráte mezi úzkým tintítkem 130 mm až širokým dělem 250 mm.
✅ Ohnisková vzdálenost – Čím delší tubus, tím větší přiblížení. Ale také tím delší, těžší a neobratnější roura. Vybíráte mezi kompaktním 650 mm až dlouhým 1200 mm.
✅ Plnotubus – Souvislá uzavřená roura bez otevřené konstrukce a příhradových tyčí. Méně náchylné na parazitní světlo a mechanické rozštelování při nešetrném zacházení.
✅ Obvyklá výbava – Zejména okulárový výtah, hledáček, minimálně dva setové okuláry nabízející zvětšení někde mezi 25–100×.
A teď to celé konkretizujeme do základních modelových scénářů. První číslo před lomítkem znamená vždy průměr, druhé číslo za lomítkem ohniskovou vzdálenost:
Dalekohled pro děti, rozpočet kolem 6.000 Kč
👉 Newton 130/650 na Dobsonově montáži
👉 Například Bresser Messier Dobson 5” 130/650

- Děti mají svůj vlastní dalekohled. Seznámí se s ním, osahají si ho, pozorují si noční oblohu. Dospěláci se občas kouknou.
- Malý a levný „stolní“ dalekohled, který se dá postavit na balkóně na stůl a dobře se ovládá.
- Jednoduchý a použitelný na Měsíc, hvězdy a otevřené hvězdokupy. Planety budou jasné, ale opravdu malé. Mlhoviny a galaxie spíš neuvidíte vůbec nebo v náznacích.
- Široké zorné pole usnadňuje orientaci na obloze a hledání objektů.
Rodinný dalekohled, rozpočet kolem 10.000 Kč
👉 Newton 150/750 nebo 150/1200 na Dobsonově montáži
👉 Například Bresser Messier Dobson 6” 150/750 nebo Bresser Messier Dobson 6” 150/1200 nebo Sky-Watcher Dobson 6” Classic 150/1200

- Pro děti super sestava, pro začínající dospělé spíš nižší kompromis. Ale líbit se to už bude všem. A dost pravděpodobně vám to s ním vydrží řadu let.
- Postavený spíš už na zemi nebo nižším podstavci než na stole, ale stále jednoduchá obsluha.
- Větší průměr nasbírá více světla a nabídne už i slabý pohled na nejjasnější mlhoviny a hvězdokupy.
- Varianta s ohniskem 1200 mm už může být pro menší děti moc velká a náročnější na ovládání, dospěláci zase musí zvážit, jestli se s takovou rourou chtějí někam tahat. Nabídne ale lepší zvětšení pro planety nebo detaily Měsíce.
Dalekohled pro začínající dospělé, rozpočet kolem 15.000 Kč
👉 Newton 200/1200 na Dobsonově montáži
👉 Například Sky-Watcher Dobson 8” Classic 200/1200 nebo GSO Dobson 200/1250 nebo Omegon ProDob 8″ 200/1200 nebo Bresser Messier Dobson 8” 203/1218

- Střední cesta pro začínající dospělé, kteří k tomu pak občas pustí i své děti :). Případně pro staršího výrostka, který prokázal svůj zápal pro astronomii a zaslouží si už lepší sestavu. Univerzální sestava, která vám vydrží řadu let.
- Má už větší rozměry a hmotnost, je potřeba počítat s dostatečným prostorem doma i v autě. Pro menší děti už bude problematické ho samostatně ovládat.
- Dostatečný průměr i na pozorování řady mlhovin a galaxií.
Parádní dalekohled pro dospělé, rozpočet kolem 20.000 Kč
👉 Newton 250/1200 na Dobsonově montáži
👉 Například Sky-Watcher Dobson 10” Classic 254/1200 nebo GSO Dobson 250/1250 nebo Bresser Messier Dobson 10” 254/1270

- Tady už jsme úplně ustřelili pryč od tématu „vybíráme dalekohled pro děti“, zmiňuju to tu ale pro širší kontext.
- Parádní top dalekohled pro středně pokročilé dospělé, ale i pro začátečníky, kteří si už chtějí rovnou pořídit něco lepšího. Dlouhodobě perspektivní sestava.
- Velký průměr zajistí dostatečnou světelnost pro pozorování i slabších DSO objektů, jako jsou mlhoviny a galaxie.
- Vysoká hmotnost a rozměry, stěhování po schodech nebo převážení v autě už může být fakt otravné.
- V téhle cenové relaci se už ale zároveň otevírá řada dalších úplně jiných cest a možností. Například je možné stále koupit menší Newton 200/1200 (viz předchozí kapitola), ovšem už na elektronicky ovládané GoTo Dobsonově montáži. Nebo ušetřené peníze investovat do lepších okulárů. Nebo už začíná dávat smysl zvážit i úplně jiný typ dalekohledu… Ale to už je celé na úplně jinou diskuzi a úplně jiný článek.
6. Kde se poradit a kde nakupovat?
Chcete si na dané téma načíst víc?
- Jan Tichý: Amatérské dalekohledy a vše kolem nich
- Astro.cz: Celá sekce s radami
- Ivo Zajonc: Seriál Teleskopie
- Pavel Cagaš: Jak kupovat dalekohled
- Miloš Motejl: Jak si vybrat hvězdářský dalekohled?
Pokud si nejste jistí, je vždy lepší se před nákupem ještě s někým poradit:
- Webový diskuzní server Astro fórum
- Facebooková skupina Pozorování hvězdářskými dalekohledy a teleskopy
- Stavte se v Supra Dalekohledy za Honzou Zahajským, který ví vše a poradí se vším.
A kde pak koupit? Za mě například v těchto ověřených obchodech (odkaz vede vždy přímo do relevantní kategorie):

