Retvítování je v poslední době in. Když někdo retvítne váš tvít, tak to znamená, že ho tvítne i do svého tvitru. Prostě ho forvardne vlastním folourům, aby jako taky věděli.
Kupříkladu tenhle tvít se dá retvítnout třeba takhle:
RT @jantichy: Nepíšete moc dlouhé tvíty? Neházíte svým retvítuchtivým folourům klacky pod nohy? http://jdem.cz/bngu2
Když vás budou vaši folouři hodně retvítovat, bude se o vás na tvitru víc vědět a budete tak získávat další a další nové foloury. Což je supa, hlavně pro vaše tvitrego neboli pro délku vašeho tvitršamšuly.
Pokud ale tvítujete příliš dlouhé tvíty, musí je vaši folouři při retvítování zkracovat a přepisovat, aby se jim vešlo. Na což se spíš rovnou vykvajznou. Ulehčete jim práci a pište své tvíty dostatečně krátké!
Ve zájmu růstu svého tvitrríče je tedy klíčové při tvítování nevyužívat všech 140 písmen, ale o něco méně. Kýžená rezerva, co by měla vždy zůstat, je n + 6 znaků neboli charakterů, kde n je délka vašeho jůzrnejmu včetně zavináče.
Takže v případě @jantichy by mi mělo v každém tvítu vždy zůstat nevyužitých alespoň 15 písmenek.
Obecně pak může být tvitrlogin až 15 písmen dlouhý, univerzální strop pro bezpečně retvítovatelné tvíty je proto 118 znaků.
A jestli netušíte, o čem to tady celou tu dobu, tak marš na Markovo knol.
