Jan Tichý

Milý deníčku, svůj blog jsem si založil kvůli řetězovkám. Je to rozhodně tak. Stál jsem za plotem, opuštěný a osamocený, a záviděl ostatním dětem, že si spolu můžou hrát. Že mají své blogísky, kde si blbnou, dovádějí a posílají štafety. Smutný příběh, ovšem s veselým koncem. Už jsem velký kluk. Mám také svůj blogís a dorazil ke mně další virálek. Dnes je šťastný den.

Vezměte naprosto marginální úkaz. Nafoukněte ho do obrovských rozměrů. Spojte ho uměle s událostí, o které se v posledních dnech hodně hovoří. Vykonstruujte nad tím teorii spiknutí. Jemně naznačte, že se jedná o podvod století.

Uživatelská podpora u Seznamu mi nikdy nepřišla moc vyladěná. Obzvláště pokud člověk nebyl inzerent, ale jen běžný uživatel. K dispozici byl pouze kontaktní formulář, kde vám na váš dotaz při troše štěstí přišla za pár dní až týdnů odpověď na e-mail, občas ani to ne. Dneska na mě čekalo příjemné překvapení – možnost interaktivního chatu s pracovníkem helpdesku.

Probouzíš se do slunečného rána. Na stromech zpívají ptáci, ale ty hned víš, že je něco špatně. Zatímco ti mozek pomalu bootuje, přemítáš nad včerejším večerem. Ne, nic jsi nepil. Tak proč ten neurčitý pocit nejistoty a životní prázdnosti? Co je vlastně dneska za den? Sobota? A pak ti to dojde. Shutdown Day.

Steve Ballmer, generální ředitel Microsoftu, vystoupí 22. května na Vysoké škole ekonomické v Praze. Přednáška se uskuteční v rámci 7. ročníku Evropského fóra vědy a techniky. Začátek od 13.30 hodin.

Přijďte navštíviti a zhlédnouti nové představení našeho divadelního ochotnického sdružení Klika. Ten kus, který během května a června na brandýském zámku dávati budeme, zove se Soirée complémentaire a nenapsal ho nikdo jiný, než René Levínský.

Prohrabával jsem se tuhle prastarým balastem a náhle mou pozornost upoutal dopis. Dopis z Anglie. Mé oko zjihlo, duše se roztesknila, v paměti se vybavily kusé útržky vzpomínek.

Zkuste si bez dlouhého přemýšlení střelit jen tak od boku, kolik programů ve svém počítači používáte. Řekněme alespoň párkrát do měsíce. Myslel jsem si tak deset. Dobře, na nějaké jsem možná zapomněl, tak patnáct.

Vezměte si běžné každodenní chlapské myšlenkové pochody. Třebas při pohledu na nějakou pěknou ženskou. Přemýšlíte a představujete si, co asi tak má dole pod vším tím zbytečným oblečením. Říkáte, že ne? A nejste náhodou programátoři?

O zdárném výsledku akce Freezing Prague 2008 jsem měl už několik dní předem jisté pochybnosti. Zpráva o ní se totiž rozšířila českým internetem nebývalou rychlostí a hrozil kolaps celé události v důsledku nadměrného počtu účastníků. Mé obavy se ale nakonec ukázaly být lichými a Freezing Prague 2008 se kupodivu docela vydařila.