Framework, nad kterým se aplikace programuje, by měl umožnit její rozčlenění do logických funkčních částí, do modulů. S každým modulem by mělo být možné pracovat jako s ucelenou jednotkou, tzn. v případě potřeby jej do výsledné aplikace přidávat či naopak z ní odebírat. Framework pak zajišťuje provázání s ostatními moduly i se základní kostrou celé aplikace. Z pohledu MVC lze modularizovat jak část aplikace s Modelem, tak i vrstvu s View.
Takto pojatá modularita přináší následující výhody:
Logické rozdělení aplikace do jednotlivých modulů zvyšuje její přehlednost pro vývojáře a programátory. Zároveň je nutí důsledně se zamyslet nad příslušným rozčleněním a nad jednoznačnou příslušností jednotlivých částí do daných funkčních oblastí. Tím se zvyšuje strukturální čistota vytvářené aplikace.
Moduly člení původní hrubé rozdělení aplikace ve smyslu Model–View–Controller na jemnější části, z nichž opět každá může být vyvíjena či upravována relativně samostatně, jen s předem daným rozhraním pro komunikaci s ostatními moduly.
Úzce souvisí se stejnou výhodou u MVC. Jeden ucelený modul lze vytvořit jen jednou a následně použít ve více různých aplikacích.
Aplikaci lze snadno rozšiovat o novou funkcionalitu pouhým vytvořením a přidáním nového modulu, případně nadefinováním jeho vazeb na ostatní moduly. Nemusí se pracně od základů přeprogramovávat celá dosavadní aplikace, jak tomu bývá zejména při použití architektury „Model 1“.
Standardně vyvíjenou komplexní aplikaci lze přizpůsobit požadavkům zákazníka. Podle jeho potřeb i finančních možností mu je sestavena výsledná aplikace s funkcemi, které opravdu potřebuje, a to pohým přidáváním či ubíráním jednotlivých modulů.
Obsah stránek vyjadřuje osobní názory, postoje a zkušenosti autora. Copyright © 2004–2010 Jan Tichý.